Festival Votvírák přilákal i letos do Milovic tisíce hudebních fanoušků, aby si mohli vychutnat pořádný nářez tuzemských kapel a interpretů na oficiálním zahájení letní festivalové sezony. Pojďme se podívat, jak to na místě vypadalo během horké soboty, kterou prozářil postup českých fotbalistů do čtvrtfinále ME a zakončil vydatný déšť doprovázený větrem a blesky. Inu, léto je tady.
Do Milovic jsem dorazil po obědě, kdy už slunce žhnulo nad letištěm i širokým okolím. Cesta od vlaku mě tedy dost zmohla, a tak jsem se vydal prozkoumat v klidu areál a především se pořádně občerstvit. Pak už jsem začal vnímat i dění na jednotlivých stagích. Václava Noida Bártu jsem sice nestihl, ale on ani do Milovic kvůli nemoci nedorazil. Odpoledne už ale vše běželo na všech čtyřech scénách v plném proudu, a byl proto čas podívat se na některé kapely pěkně zblízka.
Nejdříve jsem zakotvil na Hip hop stagi, kde mě bavili mistři slova rapovaného. Nejdříve Oliver Lowe s živými muzikanty a DJem po boku, případně za zády. Jeho klidnější pohodové skladby kořeněné pozounem určitě stojí za poslech i doma z přehrávače. Pak nastala menší změna v line upu, kdy Lipo v pořadí vystřídal Bonuse, což rozhodně nikomu nevadilo. Lipo vystoupil s Beefem a za gramofony stál DJ Kenny Rough. Během parádní show nehrál liberecký rapper jen písně z jeho debutové desky „Víc než hudba“ jako „Rap je promarněná šance“, „Naposled“ či v současnosti nejhranější skladbu éteru „Ležím v tvé blízkosti“, ale došlo i na starší věci „Jeden z mnoha“, „Horizonty“ a samozřejmě i „Chill“. A pak už se ukázal zmíněný držitel ceny Apollo, Bonus, který opět představil živé muzikanty a především své netradiční písně, u nichž se dalo v klidu popíjet pivo a poslouchat.
Ale to už byl čas přemístit se zase dál. Na hlavní stagi se děl na rozdíl od té hip hopové úplný opak. Skyline totiž sjížděli tradičně nadupanou energickou show a lidé i přes velké vedro neúnavně poskakovali a zpívali s nimi. Ovšem to, co se dělo v HelpMusic stanu, nemá zřejmě na letních festivalech obdoby. Zhruba třičtvrtěhodinový koncert zde měl skladatel Jaroslav Uhlíř, který si získal publikum všech generací nejen uvnitř ve stanu, ale jelikož ten byl rychle zaplněn, pak také v širokém okolí kolem něj, kam až bylo jeho písně a úžasné texty Zdeňka Svěráka slyšet. A nemusím asi dodávat, že hity jako „Dělání“, „Nám se stalo něco překrásného“, „Krávy, krávy“, „Holubí dům“ či „Není nutno“ zpíval skutečně každý.
A znovu bylo potřeba zrychlit, takže vzhůru na Rock stage, kde už startovala své vystoupení skupina Rybičky 48, která na Votvíráku točila nové DVD. A samozřejmě také zde zněly osvědčené skladby jako „Sexuální akrobat“, „Filmová hvězda“ nebo „Rádiová“. Pak už ale pro mnohé přítomné nastalo dilema. Plusem bylo, že se hlavní stage s tou rockovou už prakticky nepřekrývaly, ovšem mezi nimi byla obří obrazovka a na ní fotbalové utkání EURA mezi Českou republikou a domácím Polskem o postup do čtvrtfinále. Mnozí tak zakotvili právě tady. Mínusem bylo, že ještě v prvním poločase, mimochodem při koncertu legendárního Olympicu, začalo vydatně pršet. Průtrž mračen ale neměla dlouhého trvání, a jak se asi o hodinu později ukázalo, pršelo hlavně štěstí pro české fotbalisty, kteří po výhře 1:0 postoupili.
Ovšem Votvírák je hlavně o hudebních zážitcích, kterých bylo i po dvaadvacáté hodině ještě dost. Na rockovém pódiu například slovenská partička Iné Kafe, na hlavní vzápětí česká klasika Chinaski s písněmi jako „Vedoucí“, „Drobná paralela“, „Stejně jako já“ či „Klára“. Některé skladby z playlistu jim dokonce vybírali sami fanoušci. A mě to ještě táhlo k hip hopové stagi, kde předvedli parádní show všichni MCs z Ty Nikdy records. Hrály se společné skladby z desky Label jako „Ruce pryč“ či „Jsme pro“, ale i sólové počiny, třeba Restova „Premiéra“. Pak jsem ještě zvládl vstřebat pár písní od Charlie Straight, ale následně se s příchodem neděle opět zvedl silný vítr a dění na stagích pomalu z bezpečnostních důvodů ukončil. Rozhodně nešlo o nic příjemného, ovšem obávaná bouřka v noci naštěstí nedorazila, a tak byl zážitek z letošního Votvíráku pozitivní a myslím, že se festival i tentokrát vydařil.
Text: Pavel Urban
Foto: Kulturní servis Puls