Kulturní servis Puls

Back Home
Čtvrtek, 26 Duben 2012 10:33

Běh pro SvětluškuPrvní ročník Běhu pro Světlušku se konal ve středu 25. dubna v pražské Stromovce. Jelikož se nám akce zalíbila, rozhodl jsem se, že se delší pětikilometrové trati také aktivně zúčastním. Rozhodně šlo o zajímavou zkušenost, a jelikož nebyly důležité sportovní výkony, ale spíše podpora dobré věci, je výsledný pocit z akce dvojnásobně příjemný. Rozhodně se rád za rok zapojím znovu.


Do Stromovky jsem dorazil ještě za světla a už zde bylo několik stovek nadšených lidí, kteří chtěli podpořit Světlušku tím, že se ve tmě proběhnou, či projdou po parku. U registrace jsem vyfasoval nezbytnou čelovku, protože některé části trati měly být skutečně velmi temné, a nálepku s logem Světlušky.

Běh pro SvětluškuStartovné činilo 400 korun, což je vcelku příjemná částka pro to, aby za ní člověk prožil zajímavé minuty se zhruba tisícovkou dalších běžců. A kromě těch z řad veřejnosti se premiérového Běhu pro Světlušku zúčastnila také řada známých osobností včetně herce Pavla Nového, který se vydal spíše na pěší túru, muzikanta Ondřeje Brzobohatého, či bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka s manželkou a dcerou.

Na startu bylo kromě běžců a chodců také zajímavé trojkolo, ale i samotní nevidomí s vodiči v reflexních vestách. Legendární hokejový brankář Dominik Hašek celý závod už za tmy krátce po jednadvacáté hodině odstartoval a nadšený dav se vydal vstříc kilometrům. Nejdříve vyběhli ti, kteří se rozhodli pro delší pětikilometrovou trať, následně příchozí, kterým stačily kilometry tři. Prvních tisíc pět set metrů bylo v pohodě a běželo se hlavně vepředu v dobrém tempu. Pak se trasy rozdělily. V tu chvíli jsem se dozvěděl o menší zradě, že mnou zvolená trasa měří ve skutečnosti 5,2 kilometru.

My vytrvalejší jsme zamířili krátce před vlakovým nádražím v Bubenči pod viaduktem směrem k Troji, kde už to bylo se světlem trochu horší. Ale díky ostatním běžcům s čelovkami a řadě dobrovolníků, kteří nás nasměrovali po správných cestách, se dalo běžet plynule dál bez větších problémů. Cedule s označením 2 kilometry jsem si ani nevšiml, a tak jsem postřehl až krátce za zmíněným viaduktem nápis 2,5 km, což znamenalo, že jsem zhruba v polovině trati. Po téměř kilometrovém oblouku nás trasa zavedla zpět do holešovické části Stromovky.

Běh pro SvětluškuV tu chvíli jsem běžel po boku sympatické mladé dívky, která evidentně pravidelně trénuje a přišlo mi vhodné se jí držet. Síly přece jen už postupně ubývaly. O to víc jsem obdivoval některé nevidomé účastníky, které jsem průběžně předbíhal, že se musí udržovat ve velmi dobré kondici. Až necelý kilometr před cílem jsem zmíněnou dívku předběhl a rozhodl se vydat zbytek sil na posledních několik stovek metrů. V ten okamžik ale přišla další malá zrada, kterou jsem si včas neuvědomil. A sice, že trať povede zpět k Výstavišti trochu do kopce. Z dálky už jsem ale slyšel hlasy z pódia u startu a cíle zároveň, a tak jsem ještě přidal a doběh ve velmi dobrém čase: 20 minut a 10 sekund.

O vteřiny a minuty tady ale skutečně nešlo. Ještě dlouho po mně dobíhali a docházeli lidé, kteří byli nadšení z toho, že udělali něco pro své zdraví a tělo, ale především pro Světlušku. Ta už s vybranými prostředky naloží podle svého nejlepšího uvážení a našim nevidomým spoluobčanům zase trochu pomůže. A jsem rád, že dobré věci ve Stromovce pomohlo opravdu dost lidí. Zároveň také věřím, že příští rok nás bude na startu ještě mnohem více. Já rozhodně poběžím znovu. A nebojte, úplná tma na trati nebyla nikde. Jen si člověk zkusí zase trochu jiný pohled na náš svět.

 





Text: Pavel Urban
Foto: Daniela Hotmarová





SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

 

Pro přidání komentáře je nutné se přihlásit pod svým uživatelským účtem.
Pokud ještě účet nemáte, můžete se snadno zaregistrovat zde.

© 2020 Kulturní servis Puls
Joomla! is Free Software released under the GNU General Public License.
Mobile version by Mobile Joomla!