Kulturní servis Puls

Back Home
Sobota, 11 Únor 2012 09:20

Rafaela CarrascoDivadlo Hybernia ve čtvrtek 9. února hostilo zatím největší flamencovou událost této sezony. Prahu navštívila uznávaná tanečnice Rafaela Carrasco se svým souborem, který jak se během představení ukázalo, předává toto umění s láskou, nadšením a temperamentem sobě vlastním. Zatímco španělská část publika měla o kvalitě představení jasno, čeští diváci odcházeli buď naprosto nadšeni, nebo naopak s nepochopením.


Před vystoupením přivítaly návštěvníky organizátorky akce Jitka Švecová, která v Praze vede taneční školu Flamenkin, a Karol Martincová, ředitelka umělecké, produkční a eventové agentury A.R.G.O. Krátce promluvil také Javier Rodríguez Mañas, ředitel španělské kanceláře pro cestovní ruch ve Vídni, který diváky pobízel, aby si vystoupení užili a nebáli se podlehnout svým emocím. Bylo patrné, že on sám se nemůže dočkat, až celá show začne.

Rafaela CarrascoRafaela Carrasco se poprvé objevila na pódiu v atypickém kalhotovém kostýmu. Pouze za zvuků kastanět a poblikávajícího světla. Netradičním podáním upoutala hned od první chvíle. Představení trvalo kolem jeden a čtvrt hodiny. Obsahovalo dvanáct skladeb, během nichž se na scéně střídali a různě kombinovali tanečníci, Rafaela a jejich hudební doprovod. Na první pohled bylo jasné, jak se každý člen souboru dobře baví, vystoupení si užívá a dává do něj všechno. Souznění, harmonie a perfektní souhra, tato slova nejlépe Compañía Rafaela Carrasco vystihují. Všichni fungují jako jeden celek, jeden velký živý organismus.

Na škodu bylo, že jednotlivé písně nebyly doplněny o české titulky. Diváci, kteří španělštinu neovládají a je pro ně tato kultura cizí, v některých případech působili roztěkaně a nechápali, proč zpěvačka na pódiu tak křičí a vydává zvuky na hranici svých možností. Pokud by měli možnost porozumět příběhu či tématu, o jakém účinkující zpívá, více by je to vtáhlo a lépe by chápali hloubku emocí v daném okamžiku. Je potřeba brát v úvahu, že je českým divákům v tomto směru servírováno umění, které je pro ně atypické a vzdálené, i když je zároveň lákavé a zajímavé.

Rafaela CarrascoZ představení Vamos al tiroteo bych nejvíce pozvedla následující originální a silné momenty. Ve skladbě „Nana de Sevilla“ se na pódiu objevila Rafaela Carrasco v krásných bílých šatek s jedním z tanečníků. Za doprovodu rytmických tónů kytar, podupávání a tleskání muzikantů se ladně pohupovali, kroužili a splývali spolu jako jedno tělo. Další úžasná pasáž byla v podání mužského zastoupení souboru. Píseň „Las morillas de Jaén“ podtrhl svým zpěvem Antonio Campos, dva tanečníci ho doplnili rytmickým tleskáním a zbývající dva mezi sebou vedli taneční souboj. Tato část byla velmi živá, diváky vtáhla a vyvolávala v nich očekávání, co asi bude následovat. Publikum pak účinkující odměnilo nadšeným potleskem a rozjařeným „Bravo!“. Stejně jako po skladbě „Las morillas de Jaén“, kdy tanečníci během svého vystoupení využili třásňové červené opony, která scénu podtrhla a zajímavým způsobem zvýraznila. Tanečníci mizeli za oponou a v mžiku se znovu objevovali před ní. Mělo to šmrnc a zajímavý nápad. Celkově se dá tvorba souboru Compañía Rafaela Carrasco shrnout jako – energická, vyzývavá, vášnivá a plná emocí. Na první pohled zaujme dokonalá práce těla a nohou. Každý pohyb je do detailu promyšlený. Nikdo sám za sebe, všichni jsou naladěni na stejné vlně.





Text: Kristýna Šmejkalová
Foto: Flamenco v Praze





SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

 

 

 

Pro přidání komentáře je nutné se přihlásit pod svým uživatelským účtem.
Pokud ještě účet nemáte, můžete se snadno zaregistrovat zde.

© 2019 Kulturní servis Puls
Joomla! is Free Software released under the GNU General Public License.
Mobile version by Mobile Joomla!