Pohled na lidské tělo beroucí dech. Jedinečná expozice, která přináší možnost prohlédnout si ho do morku kostí. To a mnohem více nabízí unikátní výstava The Human Body, která bude veřejnosti otevřena v sobotu 10. března. Zde bude po dobu tří měsíců možné objevovat nejhlubší zákoutí, nejtenčí žilku či nejvíce fascinující část lidského těla.
Vernisáž k The Human Body Exhibition se konala těsně před oficiálním otevřením výstavy. Tedy v pátek 9. března. Mezi natěšenými návštěvníky, kteří jako první dostali možnost doslova nahlédnout do útrob, nesměl Kulturní servis Puls chybět.
O tom, že je lidské tělo jeden z nejúžasnějších mechanismů, rozhodně není pochyb. Přesto, že v něm rosteme, že nám dává najevo všechny naše radosti i starosti a my mu povětšinou poskytujeme tu nejlepší péči, jen málokdo skutečně ví, jak vypadá každičká součástka, každičký sval, kůstka, žilka.
A právě to poodhaluje a lidskému rozumu přibližuje výstava v Křižíkově pavilonu na holešovickém výstavišti. Ještě před vstupem tu na vás čekají otázky ohledně lidského těla. Ne, nejde o žádný kvíz, jen cestou ke vstupu projdete kolem stěny, na které váš zrak chtě nechtě spočine. Vy tím pádem hned tady zjistíte, že ne ve všem, co se lidského těla týká, jste si jisti.
Z hloubání nad odpověďmi vás ale hodně rychle vytrhne první část výstavy, jež je zaměřena na to nejzákladnější, tedy kostru člověka. Čekáte-li něco ve stylu kostlivce ze školního kabinetu, jste na omylu. Takto sestavené kostry tu sice jsou, ale výstava nabízí mnohem zajímavější kousky. A i když je to teprve takové rozehřátí na úvod, rakovina kosti opravdu nebyla mnohým po chuti.
Další místnost nabízí pohled na svalovou soustavu člověka, následovanou tou nervovou. Ke každému exponátu se váží opravdu zajímavé popisky, které, nejste-li příliš fascinováni vystavenými kousky, vám mohou rozšířit mladí průvodci a průvodkyně. Jednotlivé sekce si také můžete prostudovat v katalozích. Ty kromě popisu daných částí obsahují i zajímavé poznámky o lidském těle.
Pozoruhodný je úsek zachycující krevní oběh nebo dýchací soustavu člověka. Nechybí samozřejmě ani srovnání plic nekuřáka a kuřáka. Přesto, že je to něco, čím nás straší celou základní školu a s čím se člověk běžně setká v učebnicích, knihách i na internetu, vidět kuřákovi plíce „naživo“ rozhodně není vábný pohled.
Následuje oddělení, kde si rozhodně chuť nespravíte, naopak, čím dál postupujete, tím víc vám může být mdlo. Neříkám, že jde o vyložené odpornosti, ale sem tam je uvědomění si, co v sobě máme opravdu nepříjemné. A cítíte-li se po prohlídce rozmnožovací soustavy muže i ženy rozpustilejší, věřte mi, že to není na dlouho.
Poslední část výstavy je zaměřená na vývoj plodu v břiše matky. Už od začátku je tento úsek jednoduše divný. Ve mně osobně vyvolala naprosto nepopsatelné pocity odporu, lítosti a fascinace. Nebylo to ani tak zárodkem v matčině břiše či vývojem embrya, jako spíš nedonošenými výrůstky v různém stádiu těhotenství. Pohled na tělíčka ve vitríně mi přišel naprosto strašný, přesto jsem se nedokázala odtrhnout.
The Human Body patří opravdu k jedněm z nejzajímavějších, a když nic jiného, tak nejpoučnějších akcím vůbec. Během prohlížení, zkoumání a uvědomování si, budete zhnuseni i fascinováni, nahlédnete na lidské tělo úplně jiným způsobem než doposud. Zamyslíte se nad tím, co pro sebe děláte a co pro vás dělá vaše tělo. Možná nebudete tak docela šokováni, rozhodně ale poznáte něco, co běžně nemáte možnost vidět. A když si uvědomíte, že vystavené exponáty jsou pečlivě exhumovaná lidská těla nebo jejich části, které kdysi někomu patřily, záchvěv emocí to ve vás rozhodně vyvolá.
Text: Tereza Netoličková
Foto: Bára Skoupilová